|
MZDA STRACHU (1953)
Sedíte, koukáte na film a čekáte, kdy to bouchne. Nevadí, že snímku je už sedmdesát let, režisér si tak pohrál s divákovými nervy, že každý stráví jednu a půl hodiny vlastním tělem na bedně s brizantní trhavinou. A stejně tak nevadí, že dnešní divák je zmlsaný virtuální realitou a efekty, které mají blíže k umělé inteligenci než k filmařině. Proto je snímek i dnes tak výjimečný. Tak jeďte opatrně, ať to nedrncá…
|